Zobrazuji 1 - 20 z 110 pro vyhledávání: 'Němcová, Božena, 1820-1862'
Vyhledávací nástroje: RSS — Poslat e-mailem — Uložit hledání

Božena Němcová

Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová (4. února 1820 Vídeň? Sama Němcová však jako své datum narození uváděla 4. únor, případně 5. únor, což bylo datum křtu. Viz podkapitolu Datum narození, původ.|group="p"}} – 21. ledna 1862 Praha – Nové Město), byla česká spisovatelka. Někdy bývá řazena k pozdnímu romantismu nebo ranému realismu, většinou je však umisťována na rozhraní těchto dvou směrů, případně je označována za autorku, která se těmto škatulkám vymyká. Lze též uvažovat o souvislosti se sentimentální estetikou biedermeieru. K jejím nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří prózy ''Babička'' (1855) a ''Divá Bára'' (1856) a také její pohádky.

Božena Němcová byla svobodomyslným člověkem velkého kulturního rozhledu a je spojována s emancipačními snahami ženskými i národními. Svou rolí v ustavování moderní české kultury si v Česku vydobyla pozici národní patronky a pomyslné strážkyně národní identity. Kromě literárního díla Boženy Němcové je předmětem zájmu její soukromí, zejména nešťastné manželství a vztahy s muži, ale také bída, politické perzekuce a zdravotní obtíže, jež vedly k předčasné smrti. Rovněž v otázce její rodiny se objevují četné hypotézy, včetně spekulace o šlechtickém původu.

Ve 20. století si Němcová udržovala stálou pozornost umělců i badatelů. Ve 30. a 40. letech 20. století se stala múzou avantgardních básníků, mimo jiné Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta a Františka Halase. Přínos Němcové pro českou kulturu zdůrazňovaly osobnosti jako František Xaver Šalda nebo Václav Černý. Také komunističtí autoři jako Zdeněk Nejedlý (1927) a Julius Fučík (1940) ji označili za klíčovou autorku českého 19. století, Fučík ji vnímal jako zakladatelku novodobé české prózy. Od 50. let byla ovšem interpretace její tvorby zcela podřízena vládnoucí ideologii a byla prezentována jako předchůdkyně socialistické myšlenky a společně s Jiráskem a Tylem opakovaně vydávána a propagována prostřednictvím školní výuky, výstav a adaptací. Pozici ve středu českého prozaického kánonu si Němcová udržela i po roce 1989 a její kniha ''Babička'' byla v Česku i na začátku třetího tisíciletí vnímána jako synonymum povinné školní četby. Martin C. Putna napsal, že se kolem Němcové vytvořil dvojí mýtus: na jedné straně obraz ženské, mariánské svatosti, na druhé straně „antimýtus“ morálně nekonvenční spisovatelky s bouřlivým milostným životem a touhou patřit k vyššímu světu. Získáno z Wikipedie

Upřesnit hledání

Rok vydání
Signatura

Související témata

pohádky elektronické knihy korespondence dopisy literatura pro děti venkovská čeští spisovatelé biografie venkovské prostředí české pohádky poezie pověsti prózy příběhy sociální studie venkovská próza vyprávění životopisná Czech short stories autobiografické vzpomínky cestopisné prózy divadelní hry filmové pohádky filmy muži paměti povídky převyprávění sociální prózy české povídky články